Orel a kavka


           Orel se z oblaku spustil na beránka, uchopil ho do pařátů a odnesl do povětří. Kavka to uviděla a velice se jí to líbilo. „Cožpak bych to také já nemohla ?“ říkala si sama sobě a slétla na tučného berana. Chtěla s ním vzlétnout, ale zapletly se jí do beranovy vlny pařáty a tak se snažila odletět zbytečně. Přišel ovčák, lehce ji chytil, zastřihl jí perutě a přinesl ke hraní svým dětem. „Tatínku,“ volaly děti, „jak se ten podivný ptáček jmenuje ?“ „Ještě před hodinou,“ směje se otec, „si myslel, že je orel, ale teď se přesvědčil, že je jenom hloupá kavka.“

Proto věz, že :

            Nic nepřináší větší hanbu a potupu než provádění takových věcí, které nejsou v naší moci.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.