SKUTEČNOST aneb TERAPIE REALITOU

Míra vyrovnání se se skutečností rozhoduje o tom, nakolik dokážeme být šťastní a spokojení v jakékoliv situaci.

Co to ale skutečnost je? A jak můžeme určit, zda se člověk konfrontuje se svým životem realisticky nebo ne? Určitě tu hraje velkou roli míra objektivity, se kterou člověk myslí, vnímá a jedná, míra realismu v souvislosti s našimi touhami, požadavky vůči sobě, svým blízkým a okolnímu světu. Nepřeceňuji se, nejsem moc chamtivý, moc perfekcionistický, nechci náhodou poroučet větru a dešti? Uvědomuji si, že dosažení jakéhokoli cíle vyžaduje zdroje – minimálně čas a úsilí, které dané záležitosti věnuji? A čím víc záležitostí „obhospodařuji“, tím více se moje síly tříští a to je vidět na minimálně na výstupu…?

Madonna-Galore-Million-VisionsČasto člověk, který přijde na terapii, přiznává své problémy se skutečností v tom smyslu, že něco v jeho životě neklapalo tak, jak doufal, a neví přesně, jestli se jeho očekávání shodují s realitou. Na základě tohoto poznatku a rovněž faktu, že člověka hodnotíme jako vnější pozorovatelé objektivněji, nebývá pro terapeuta těžké rozpoznat oblasti myšlení a jednání, v nichž je klient pravděpodobně nerealistický. Když se jeho očekávání ukážou jako neopodstatněné, může se u predisponovaných jedinců dostavit až deprese.

Terapeut umožňuje depresivnímu člověku nacházet pravdu o vlastních iluzích a postavit jeho myšlení a jednání na pevnější základ. Nereálné představy jsou nebezpečné, pokud následně navozují stav zoufalství. Mohou vyústit do následujícího bludného kruhu: člověk si klade nerealistické cíle, není schopen jich dosáhnout a ze zoufalství nevychází, neboť se o to neustále pokouší.

Každá energie, kterou vložíme do iluze, či ji použijeme pro nerealistický cíl, jde na úkor skutečného života. Dotyčný se potom nedokáže tak dobře vyrovnávat s realitou své skutečné situace.

Tento článek není o tom, jak zůstat spát na vavřínech a nevycházet ze své „zóny pohodlí“. Je spíše protiváhou teorií, které tvrdí, že „to dáš“, ať je to cokoli na světě. A že se tyto teorie určitou dobu množí jak houby po dešti, určitě sledujete všichni, kdo se touto tematikou zabýváte.

Ani netvrdí, že by neexistovaly „věci mezi nebem a zemí“, ale tady tuto oblast spíš považuji zatím za „nepopsanou vědecky“, tak jak tomu bylo „donedávna“ například s elektřinou. Ale pozor, v této sféře se pohybuje spousta zlatokopů nebo naopak lehkověrných jedinců.

Ani nepopírá obrovskou sílu skrytou v pozitivním myšlení. Tady je zase velice důležité nezapomínat na dobré cesty a dobré cíle.

Článek hlavně upozorňuje na to, že máme pravou hemisféru, která je tvořivá a nabídne nám brainstormingový model poznání nového, ale také hemisféru levou, která to všechno hodí na logické misky vah a je schopná říct: „Podívej se, neblbni. Určitě by bylo krásné, naučit se anglicky za měsíc, dosáhnout osvícení za rok, získat natrvalo dokonalé sebevědomí odříkáním určitých zakoupených manter či řízených vizualizací…Ale…nakolik budou tyto výsledky trvalé? Jak víš, že to skutečně funguje, když papír, či videodata snesou všechno? A znáš také všechna úskalí a nebezpečí odvrácené strany duchovního světa?….Jistě, můžeš to vyzkoušet – prostě metoda pokus omyl – ale pozor, aby ten omyl nebyl moc nákladný…U výkonových disciplín získávání nadstandardních příjmů, či jakéhokoliv zaměstnání…popřemýšlej nad tím, že den má jenom 24 hodin. Pokud chceš zůstat zdravý a spokojený, nechceš přijít o manželku a o děti…tak zvaž, jestli ti to, za čím se bezhlavě ženeš, vůbec stojí za to.“

V tomto článku jde především o tvoji svobodu.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice ČLÁNKY se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.