ODSTRAŇOVÁNÍ ZLOZVYKŮ

Dobrý zvyk je mravním kapitálem, který člověk ukládá do svého nervového systému. Tento kapitál neustále roste a jeho procenta využívá člověk pro svůj život.
Špatný návyk je naopak mravní neproplacený dluh, který stále moří člověka procenty, až ho dovede k bankrotu. Kolik slibných začátků a kolik skvělých lidí padlo pod břemenem špatných zvyků.

okovyPro zachování duševní rovnováhy je velmi významné odstranit ze svého života pokud možno co nejvíce vyčerpávajících zlozvyků:

Rozčlenění nepřiměřených návyků:

1) V životosprávě: odkládání povinností na neurčito, nadměrné pití kávy, alkoholu, kouření, přejídání se.
2) V myšlení a poznávacích procesech: podceňování se, tendence k racionalizaci, nesoustředěnost.
3) V citech: zvyk zlobit se a rozčilovat se pro maličkosti, strach jako zlozvyk, neadekvátní reakce na podněty.
4) V morálce: neplnit dané slovo, ubližovat, pomlouvat aj.

Zákonitosti vývoje zlozvyků (z vývojové psychologie)

1) Čím je člověk mladší, tím snadněji se upevní jeho zvyky – dobré i špatné (co nejdříve začít s výchovou dobrých a odstraňováním špatných zvyků)
2) Čím je zvyk starší, tím je pevnější a tím nesnadněji lze odstranit. Špatné zvyky je proto vhodné odstraňovat co nejdříve – pokud možno už v základech – než se upevní.

Postupy pro odnaučování zlozvyků

1) Uvědomění si negativního dopadu zlozvyku, jeho plné přiznání – intenzivní motivace k jeho překonání – trvání mnoha zlozvyků je zajištěno tím, že jejich nositel je s nimi spokojen, trpí je u sebe, nezamýšlí se nad jejich negativním dopadem ne svůj život. Jejich existenci si u sebe rozumově odůvodňuje (racionalizuje). Kouření mne uklidňuje; několik skleniček nikoho nezabije; co z toho života mám, nemohu-li se pořádně najíst; kofein mne vzpruží a zvýší mi tlak…

Jde o to:

a) Uvědomit si, že nevhodný návyk má v procesu chování pro osobu svůj smysl, svůj význam (uspokojuje určité potřeby oné osoby) – musí se naučit svou potřebu uspokojovat přiměřenějším způsobem, případně na ni rezignovat (tlak se dá zvýšit i bez kofeinu, život užít jinak než jídlem…)

b) Uvědomit si, že ztráty způsobené zlozvykem jsou (každodenním) podstatně větší než dočasné uspokojení, které zlozvyk může přinést.

c) Uvědomit si, že odstraněním každého nevhodného návyku člověk získává odpovídající část energie, kterou může využít ke zlepšení svého života.

2) Učinit pevné rozhodnutí tyto návyky odstranit (jasné, kategorické nesmlouvavé) – boj na více frontách je nevýhodný, proto je vhodná postupná práce. Jen slabší neřesti je možno zdolávat skupinově (návyk rozptylovat se, planě se rozčilovat, nepravidelně pracovat, nepravidelně cvičit – paralelní práce).
Pevné předsevzetí by mělo být formulováno v krátkém osobním hesle (nekouřím) a mělo by být zaznamenáno a zveřejněno mezi těmi, kdo s tím souhlasí a od koho je možno čekat pomoc a podporu – tj. neříkat je těm, kteří v předsevzetí stejně nevěří a odhodlání jen podkopávají. Rovněž důvody k rozhodnutí by měly být jasně formulovány a člověk by je měl mít na očích.

ZDROJ: Libor Míček, Duševní hygiena, SPN, 1984

Příspěvek byl publikován v rubrice ČLÁNKY se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.