METODY ODSTRAŇOVÁNÍ ZLOZVYKŮ

1. RADIKÁLNÍ ZRUŠENÍ

Vychází teoreticky z Pavlovových koncepcí vyhasínání podmíněných reflexů a dynamických stereotypů. Zlozvyk z fyziologického hlediska nejsnáze zanikne, nebude-li se posilovat žádným opakováním, i kdyby nutkání k němu bylo sebevíc naléhavé. Síla nutkání (abstinenčních příznaků) přechodně stoupne (ihned po rozhodnutí), ale pak postupně nezadržitelně klesá, a neposílí-li se návyk novým opakováním, pak tyto abstinenční příznaky relativně brzy pominou.

odsraňování zlozvykůPozn.: vše, co děláme, máme tendenci sami před sebou odůvodnit, zachovat si integritu svého chování. Takže klesneme-li znovu do zlozvyku, máme tendenci si jej znovu zdůvodnit; boj za jeho odstranění musí pak tedy zase začít na frontě vlastního sebepřesvědčování o špatnosti návyku.

Pomocné faktory:

Snažíme se vytvořit takové podmínky, aby se zlozvyk nemohl po delší dobu projevit.

a) Změna prostředí – zvyk rozčilovat se hádat se je podporován lidmi, s nimiž jsme v chronické rozepři aj.
Změnou prostředí zmizí podněty, které zvyk pomáhaly vytvořit. Proto např. na dovolené je možné se věnovat upevňování dobrých a odstraňování nevhodných návyků.

b) Odstranění bezprostředně vyvolávajícího podnětu – např. nabídnutí cigarety, zákusku aj.

2. METODY INTERFERENCE
Vytvoření protikladných návyků – např. vypěstování návyku jemného a zdvořilého chování potlačuje zlozvyk chování hrubého a nezdvořilého. Na starý podnět vypěstujeme novou reakci – místo cigarety si vezmu žvýkačku.

3. METODA SOCIÁLNÍHO NAPODOBOVÁNÍ
Člověk neprovádí interferenční akce s chováním v daném prostředí nebo komunitě. Alkoholik nepije mezi abstinenty…

4. PŮSOBENÍ POZITIVNÍHO OSOBNÍHO VZORU
Není v silách jedince být vždy příkladem uplatňování všech pravidel, které hlásá. Měl by jich však ztělesňovat co nejvíce. Každý by si měl uvědomit, jak intenzivně působí na své okolí a především na děti jako vzor určitého typu chování, a přijmout tuto zodpovědnost.

5. METODA PŘESYCENÍ
Např. přesycení (otrava) nikotinem…

6. METODA NEGATIVNÍ PRAXE
Např. slovo, které píšu špatně, napíšu tolikrát špatně, až si uvědomím, že jde o chybu, kterou je třeba odstranit.

7. METODA MALÝCH KROKŮ
Zlozvyky, s nimiž se nelze rozloučit jednorázově. Např. rozčilovat se. Postupně zlozvyku ubírám na síle, aniž si uvědomím intenzivní újmu. Omezuju cigarety, prodlužuju dobu mezi kouřením…Je dobré vést si pečlivé záznamy.

ZDROJ: Libor Míček, Duševní hygiena, SPN, 1984

Příspěvek byl publikován v rubrice ČLÁNKY se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.