Psychospirituální krize je označení stavu, v němž člověk prožívá mimořádné stavy vědomí, mystické, paranormální či jiné neobvyklé zážitky a cítí se být jimi ohrožen nebo má díky nim potíže se zvládáním každodenního života.

V mnohém připomíná psychózu – závážnou poruchu duševního zdraví. Rozlišit zda jde o psychózu či ne, může pomoci následující zjednodušené vodítko:

• Člověk  v psychospirituální krizi nahlíží na zážitky ze změněného stavu vědomí jako na psychologický proces. Psychospirituální krize mívá relativně náhlý nástup, před kterým jedinec nemívá trvalejší potíže s navazováním vztahů a uplatněním ve společnosti.

• Jedinec trpící psychózou vnímá své prožitky jako platnou realitu – projikuje vnitřních obsahy na vnější osoby či události. Následuje déle trvající identifikace s těmito obsahy (např,: „Jsem spasitel!“). Mohou být přítomny pronásledující hlasy a bludy nebo destruktivní či sebedestruktivní tendence.

• Člověk v akutní psychospirituální krizi je schopen navázat spolupráci a terapeutický vztah s pomáhajícím profesionálem. Člověk v akutní fázi psychózy má s navázáním spolupráce potíže a léčba často musí na začátku probíhat proti jeho vůli.

Tato krize se může týkat osob každého věku a záleží na vícero vnitřních faktorech. Procento lidí s psychospirituální krizí v populaci není známo, ale je odhadováno, že psychospirituální krizí prochází přibližně 15% pacientů hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách s diagnózou psychóza.

Psychospirituální krizi mohou spustit následující události:

• extrémní zážitky (ohrožení života, extrémní fyzická zátěž atd.);
• silné emoční prožitky (např. ztráta blízké osoby, traumatizace, zamilování);
• intenzivní meditační nebo jiná duchovní praxe;
• užití psychodelických látek za nevhodných okolností;
• série životních nezdarů;
• náhlá ztráta obvyklé životní struktury a nemožnost ji nahradit něčím jiným;
• a další mezní zážitky.

Příznaky:

• projevy jsou velmi individuální;
• energetické prožitky v těle;
• tělesné prožitky podobné závažným zdravotním stavům, např. infarktu,
• smyslové vjemy, které ostatní lidé nevnímají (zvuky, tvary, barvy, světla),
• předtuchy;
• zážitky propojení s mytologickými a archetypálními fenomény;
• a další zážitky parapsychologického a mystického charakteru.

Použitím adekvátních terapeutických metod lze osobám v psychospirituální krizi napomoci k vyšší integraci osobnosti a plnějšímu zdraví. Jedno ze základních poselství tohoto souboru příznaků je, že za jistých okolností je normální mít „nenormální“ zážitky.

ZDROJ: Web centra DIABASIS