DUCHOVNÍ CESTA

Co to vlastně je? Tolik lidí o ní mluví, žije ji, snaží se o ni. Je to skutečně cesta za světlem, které náš život prohřeje a rozjasní nebo jenom postoj založený na v podstatě neuchopitelné chiméře?

V tomto článku mluvím z vlastní zkušenosti. A mohu svědčit o tom, že se o žádnou chiméru nejedná. Že můj život se diametrálně prací na sobě změnil. Že čím dál častěji a intenzivněji žiju radost, vnitřní pokoj, pohodu a štěstí. Ale protože jsem jako vy jen člověk, zakouším samozřejmě i spektrum opačné – podle toho, nakolik se od dobré cesty odkloním. Žitím, zatím nezpracovanými bloky – dluhy či hříchy, nebo také jenom pouhou lehkovážností či leností.

Duchovní cesta je svým způsobem životním stylem. Celoživotní cestou hledání, pozornosti, odevzdání se a oddanosti vyšší moci. Je to život čerpající poznatky z prastarých nauk, předávaných po generace prostřednictvím křesťanství, budhismu či jinou – někdy i ezoterickou cestou.

Platí, že dobré cesty plodí dobré ovoce. A jeho plody nejsou závislé na nestálých darech tohoto světa. Jsou výsledkem trvalého úsilí, vyvíjeného na vědomou vnitřní proměnu. Protože cílem a smyslem duchovních disciplín je především přeměna člověka. Přeměna vykonaná prostřednictvím nahrazení starých ničivých zvyků návyky novými, přinášejícími život.

A co k tomu říká budhismus?

Důvodem pro dodržování morálních zásad není shlížet na druhé z výšin své morální autority. Vyhýbáme-li se škodlivému chování, podporujeme a vyživujeme své systémy jemných vnitřních energií spojujících tělo a mysl do jednoho celku. Nemůžeme ubližovat druhým, aniž bychom ubližovali sobě. Morálka nesouvisí s tím, jestli si o nás druzí myslí hezké věci, jestli nás při něčem přistihnou, jestli nám na něco přijdou.  Souvisí pouze s naším vlastním vnitřním energetickým systémem. Morálka ho chrání. Sled prožitků, jimiž procházíme během žití, umírání, a po smrti je určen právě stavem tohoto systému.

Morálka nesouvisí s tím, že mám být hodný kluk či hodná holka. Chceme-li se k dodržování morálních zásad zavázat, nemusíme to nikomu sdělovat. Prostě jen pěstujeme tento hlubší soulad ve své mysli…

Z bible…

Šlechtěte strom, a jeho ovoce bude dobré. Nechte strom zplanět, a jeho ovoce bude zlé. Strom se přece pozná po ovoci. Dobrý člověk vynáší ze svého dobrého pokladu to dobré, zlý člověk vynáší ze zlého pokladu zlé. Z každého prázdného slova, které řekneš, budeš skládat účty v soudný den. Svými vlastními slovy budeš ospravedlněn, svými vlastními slovy budeš odsouzen.

Vám je dáno znát tajemství nebeského království, ale jim to dáno není. Tomu, kdo má, totiž bude přidáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledí, ale nevidí a poslouchají, ale neslyší a ani nerozumějí. Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví:

„Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte, zrakem uvidíte, ale neprohlédnete.

Neboť srdce tohoto lidu ztvrdlo;

ušima ztěžka slyšeli a oči pevně zavřeli, jen aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli,

srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.“

Ale blaze vašim očím, že vidí, a vašim uším, že slyší. Ke každému, kdo slyší slovo o Království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto do jeho srdce. To je ten, u koho bylo zaseto podél cesty. Na skalnaté zemi je zaseto u toho, kdo slyší Slovo a hned je s radostí přijímá, ale nemá v sobě kořen a je nestálý. Jakmile kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadá. Do trní je zaseto u toho, kdo slyší Slovo, ale starosti tohoto světa a oklamání bohatstvím to slovo dusí, a tak se stává neplodným. Do dobré země je zaseto u toho, kdo slyší Slovo a rozumí a který opravdu přináší úrodu: někdo stonásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný třicetinásobnou.“

 Žijte Duchem

 Ano, bratři, byli jste povoláni ke svobodě. Tu svobodu ovšem nemějte za záminku pro svou tělesnost, ale raději si navzájem v lásce pomáhejte.

Celý Zákon je totiž obsažen v jediné větě: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ Když ale jeden druhého koušete a žerete, pozor, ať se navzájem nerozsápete! Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům. Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království.

Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná.

Příspěvek byl publikován v rubrice ČLÁNKY se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.