MUŽ A ŽENA Z DUCHOVNÍHO HLEDISKA

Co je pohybem lásky z hlediska duchovních rodinných konstelací? V rámci základního mezilidského vztahu, vztahu mezi mužem a ženou z duchovního pohledu…

Partnerský vztah začíná zcela obyčejně. Muž potřebuje ženu a žena muže, aby se cítili úplní. Tradiční muž je nositelem kvality jang, tradiční žena kvality jin.

Kvalita jang je ve vztahu a v rodině reprezentována především akcí – angažováním se ve světě, silou, bojem (lovem), vzruchem, zabezpečuje – ochraňuje zvenčí, direktivností – vyžadováním řádu a pravidel.

Kvalita jin je jemná, křehká, citlivá, přizpůsobivá – nechává plynout a stát se. Pečuje, je empatická – umí se vcítit, zabezpečuje intimitu a teplo rodinného krbu.  

Nezadaný muž potřebuje ženu minimálně ve svém srdci, kterou ctí především ve vlastní matce a ženství jako takovém. Stejně tak žena, která žije sama je úplnou pouze v případě, pokud ctí muže a mužství.

Jedním z největších problémů dneška je, že ženy se často zdráhají dát mužům úctu. Má to dalekosáhlé dopady na děti. Z věrnosti ke svému otci totiž děti uskuteční to, čím matka na otci pohrdá. To je za to kompenzací a to je trestem. Není možné vyčlenit nebo pohrdat něčím, co patří k celku.

V partnerském vztahu je jasné, že se podaří vztahu přitakat jen tehdy, když muž ctí ženu takovou, jaká je, a když žena ctí muže takového, jaký je, přesně jak je. Toto přitakání je duchovním pohybem.

Mnoho lidí vstupuje do partnerského vztahu s představou, jaký musí partner být. Když takový není, chtějí ho odpovídajícím způsobem změnit. Tím už je naprogramován rozchod. Kdo není respektován takový, jaký je, ten nemůže zůstat – z věrnosti sám k sobě.

Přitakání: „Miluji tě takového, jaký jsi, přesně tak jak jsi“ dá partnerovi jistotu. Cítí se ve své lásce k partnerovi jistý.

Toto přitakání v sobě obsahuje ještě mnoho dalších věcí.  Obsahuje to, že muž ženě říká: „Taková jaká jsi, jsi pro mě správná, z takové jaká jsi, se raduji.“ Radost je nejkrásnějším přitakáním. Pak přidá ještě něco: „Raduji se z tvé matky, jaká je, a raduji se z tvého otce, jaký je.“ Cítíte najednou ten rozdíl? O kolik jistěji se partner u druhého cítí, když jsou jeho rodiče milováni a uznáni přesně takoví, jací jsou?

Jde to ještě dále: „Říkám ano tvému údělu a osudu, tak jak jsou. Říkám ano tvému údělu a osudu, ať už mě to stojí cokoli.“

Takto se dostáváme do souznění s pohybem ducha. Taková je láska ducha – je každému nakloněna tak, jak tento člověk je. Takže v souznění s pohybem ducha se dostanu do lásky, která pár na vyšší úrovni a v hloubi spojí a sjednotí v jedno tak, jak to běžné představy o lásce mezi mužem a ženou neumožní. Co pochází z ducha, je prapůvodním pohybem života. Touha muže po ženě a touha ženy po muži je prazákladním pohybem života a prazákladním pohybem lásky.

SHOVÍVAVOST

Po dokončení mého studia v Německu jsem se pustil do dalšího studia, jako přípravu na další práci. Na konci semestru a na konci roku byly zkoušky. Člověk dostal papír se spoustou otázek, které musel písemně odpovědět. Aby zkoušku udělal, musel správně odpovědět na 40% otázek. 40% stačilo, abyste udělal zkoušku.

To platí i pro naše partnery: 40% je dostatečně dobrých…

Musíme se rozloučit s představou dokonalé lásky. Je nelidská. 40% je dobrých. U toho zbytku se cvičíme ve shovívavosti. Shovívavost je láska, úžasná láska.

Hodně jsem přemýšlel o řádech lásky. K řádům lásky mezi mužem a ženou patří také to, že každý tomu druhému dovolí alespoň 10 hříchů.

To je řád lásky. Cítíte, jak je krásný? Hřešíte pak  méně nebo více? Nepotřebujete to. Otvírá se tu pro vás prostor svobody pro lásku.

Bert Hellinger: Láska ducha

Rubriky: ČLÁNKY, PŘEVZATO | Napsat komentář

Úroveň vědomí a Fyziologické procesy v mozku

Lidské vědomí se může nacházet na různě vysokých úrovních.  Každá úroveň je specifická a nese s sebou konkrétní kvalitu bytí danou postoji a chováním, které  vyplývají z dosažené charakterové úrovně jedince.

Také fungování mozku se odvíjí od úrovně vědomí daného jedince.

Ve fyziologických dějích mozku a jeho vzorcích (modelech) zpracování informací dochází u člověka po dosažení přelomové úrovně vědomí  200  (od nižšího já řízeného egem k vyššímu Já, řídícímu se duchovními principy) k zásadním a hlubokým změnám.

Můžeme je shrnou následovně:

Pod úrovní vědomí 200:

Procesy v levé hemisféře se podobají fungování mozku zvířat, neboť se ubírají především směrem k osobnímu přežití, takže jsou u člověka podřízené egu.

Z tohoto pohledu jsou ostatní lidé, včetně rodiny a přátel (členů tlupy), vnímáni především jako prostředek pro přežití.

Intelekt se stává hlavně nástrojem živočišných pudů a slouží sebestředným cílům. Následné reakce jsou tudíž primitivní, zaměřené na přežití, a probíhají ve smyslu uteč nebo bojuj.

Projevují se i neurohormonálně – například vyplavením kortizolu a adrenalinu, což vyvolává stres v imunitním systému a v systému akupunkturních bodů.

Dominance levé části mozku je rovněž vidět na omezeném nebo dokonce neexistujícím uvědomění, protože mozek je naprogramován pouze na živočišné přežívání.

Vzpomínky na sled událostí jsou ukládány v oblasti hipokampu, takže v budoucnu mohou být opět vyvolány a posílí představu události vnímané v určitých souvislostech podle toho, jak jej ego svými technikami a snahou přežít v minulosti vysvětlilo.

Vzpomínky jsou tedy na nižší úrovni vědomí pod úrovní 200 nabíjeny negativními emocemi a ukládány společně se strachem, úzkostí, hněvem, záští nebo potěšením ze zisku.

Nad úrovní vědomí 200:

Začíná převládat pravá (nedominantní) hemisféra. Vnímání je inteligencí upravováno a celkový význam událostí je vnímán v souvislostech, které odpovídají úrovni vědomí.

Vzpomínky jsou klidnější, než jaké by byly v případě uložení levou hemisférou.

Pravá hemisféra má fyziologické procesy a zpracování informací produchovnělé a tak neurohormonální reakce uvolňuje endorfiny a vyrovnává akupunkturní systém.

Současně se do amygdaly (centra emocí) uvolňuje vazopresin a oxytocin, které prostřednictvím „sociálního mozku savců“ souvisejí s mateřskými instinkty, rodičovským chováním, životem v páru a schopností navazovat vztahy.

Sklon zpracovávat informace zdravějšími způsoby je v raném věku ovlivněn vzděláváním, klasickou hudbou, estetikou a náboženstvím, a to vše má vliv na tvorbu nervových spojení v mozku.

Výzkumy mozku ukazují, že nedominantní hemisféru lze stimulovat uměním, pobytem v přírodě, hudbou, spiritualitou a estetikou – což vede ke zvýšenému altruismu, vnitřnímu klidu a vyšším úrovním vědomí.

Další výzkumy prokázaly, že mozek je „neuroplastický“, že reaguje na meditační techniky a jeho fyziologické procesy se po nich mění.

Význam:

Duchovním úsilím a záměrem měníme fungování našeho mozku a fyziologické procesy v těle a zakládáme zvláštní prostor pro duchovní informace v pravé části prefrontální kůry.

David R. Hawkins – Vzestup po úrovních vědomí

Rubriky: ČLÁNKY, PŘEVZATO | Štítky: | Napsat komentář

Vánoční bajka

Kdysi dávno svolala zvířata sněm. Liška se zeptala veverky: „Co pro tebe znamenají Vánoce?“

Veverka odpověděla: „Pro mne Vánoce znamenají krásný stromeček ozdobený spoustou svíček a cukrovím, které mám tak ráda.“

Liška se připojila se svou představou: „Pro mne samozřejmě nesmí chybět voňavá pečená husička. Bez pečínky by to opravdové Vánoce nebyly. „Do řeči se jim vložil medvěd: „Vánočka! O Vánocích musím mít obrovskou sladkou vánočku!“

Slyšet se dala také straka: „Podle mne jsou o Vánocích nejdůležitější krásné a zářící šperky. O Vánocích se má všechno jen třpytit.

„Pozadu nechtěl zůstat ani vůl: „Vánoce dělá Vánocemi teprve šampaňské. Já bych ho vypil klidně dvě lahve!“

A osel, který to už nevydržel, se rychle zmocnil slova: „Vole, zbláznil ses? Vždyť na Vánocích je nejdůležitější Ježíšek. Copak jsi na to zapomněl?“

Vůl se zastyděl, sklopil velkou hlavu a zabučel: „A vědí to vůbec lidé?“

Bruno Ferrero

Rubriky: ČLÁNKY | Napsat komentář

VZTAHY: Win – Win

Win-win strategie je styl jednání při přirozeném střetu zájmů, který si klade za cíl vyjít vstříc všem jeho účastníkům.

V mezilidských vztazích se setkáváme se čtyřmi základními metodami lidské interakce (jednání, chování, negociace – umění vyjednávat):

  1. win-lose – konfrontační metoda. Vítězství jedné strany je prohrou druhé. Styl jednání je autoritativní. Cílem je zaměřit se jen na získání toho, co jedna strana chce, bez ohledu na potřeby ostatních.
  2. lose-lose – kompromisní metoda. Jednání, při kterém není plně uspokojena ani jedna strana. Namísto usilování o výhru „kdo s koho“ se strany dohodnou, že vzájemně sleví ze svých požadavků. Může se taky jednat o mstu, když jedná strana usiluje o zničení druhé za cenu vlastních obětí či zničení (filosofie terorismu a msty)
  3. lose-win – „rohožkové“ jednání. Jedna strana se snaží těžit výhody z principu podřízení (podlézání, citové vydírání). Styl vedení je permisivní (porozumění a tolerance pro druhé bez kritických připomínek a odsuzujících komentářů a postupů). Život v tomto modelu může mít za následek psychosomatické nemoci z potlačované zášti.
  4. win-win – kooperativní metoda. Strany usilují o vzájemný prospěch, tak aby uspokojily své potřeby, a snaží se nacházet řešení, které není v přímém konfliktu s požadavky druhé strany. Výsledkem takového jednání je uspokojení potřeb všech stran, často se synergickým efektem (zisk z dohody přesahuje uspokojení potřeb zúčastněných stran). Takovéto jednání podporuje dlouhodobé vztahy.

Zvolit nejvhodnější model jednání závisí na konkrétní situaci. Vytvořit a udržet dlouhodobý vztah mezi stranami lze pouze v modelu win-win, kde se obě strany cítí být vítězem. V konkurenčních situacích, kde budování vztahu není důležité, je vhodný model win-lose. Jestliže přístup win-win selže, musíte být připraven použít konfrontační techniky, minimálně z důvodu obrany.

Realizace a budování win-win vztahů je založena na pěti pilířích: charakter, vztahy, dohody, podpůrné systémy a procesy.

Osobní charakter je základním předpokladem win-win. Je definován osobními hodnotami jednotlivce. Dobré charakterové vlastnosti jsou základem budování vzájemné důvěry ve vztazích. Klíčovým rysem je mentalita hojnosti, ve které je dostatek pro všechny (oproti mentalitě nedostatku). Takový přístup ovšem plyne pouze z hlubokého vnitřního pocitu vlastní hodnoty a bezpečí.

Vztahy mají být zaměřené na oboustranné vítězství. I když jsou strany zaměřené konfrontačně (win-lose atd.), budování dlouhodobého vztahu je klíčem k nápravě takovéto situace. Pokud je vztah důvěry a emocionální bilance vysoká, je mnohem větší pravděpodobnost úspěšné a produktivní spolupráce. Negativní, konfrontační energie se zaměřuje na rozdíly v osobnosti nebo vytlačení z pozice. Pozitivní, kooperativní energie se zaměřuje na pochopení a řešení problémů.

Odměňovací systém (ne pouze finanční!) je klíčovým prvkem ve win-win modelu. Mluvit o win-win, ale odměňovat podle win-lose ve výsledku neguje win-win vztahy.

Win-win proces sestává ze čtyř kroků:

  1. Dívat se na problém z jiného hlediska, z hlediska potřeby a zájmů druhé strany
  2. Bez obav identifikovat klíčové problémy
  3. Zjistit, jakých cílů je potřeba k oboustranně přijatelnému řešení
  4. Identifikovat nové možnosti pro dosažení těchto cílů

Win-win řešení lze dosáhnout jen s win-win postupy. Win-win není pouhou technikou chování, je to celková mentalita a vnímání (paradigma) lidské interakce.

Zdroj: Wikipedie

Rubriky: ČLÁNKY | Štítky: | Napsat komentář

Království lásky

K lásce buď spravedlivý – co ty znáš z krásy její?

Zlo jenom zlo a marnost tvou chybu provázejí:

Ty dal jsi jméno láska vášním jež smysly mámí

Láska a smysly – nic nezní mně vzdáleněji

Maulaví

Rubriky: ČLÁNKY, PŘEVZATO | Napsat komentář

CESTA ROZLIŠOVÁNÍ

Třináctý zpěv

  1. Ardžuna prosil Kršnu: „Ó, Vznešený, pouč mě o duchu a o přírodě a také o tom, čemu se říká pole a kdo je ten, jenž na něm sklízí!“ Kršna odpověděl: „Pole, na němž uzrávají plody dobrých i zlých skutků, je toto tělo, Ardžuno, a duch, jenž dobře zná jeho ornici, semeno a sklizeň, je žencem na tomto poli.
  2. Velký žnec jsem Já, poněvadž znám všechna pole života. Kdo pochopí tuto dvojí podstatu bytí, je moudrý.
  3. Slyš několik slov o tomto poli, o jeho složkách, o jeho silách!
  4. Tato pravda byla opěvována mnoha mudrci v rozličných zpěvech a jasných verších plných moudrosti a přesvědčivosti.
  5. Pole lidských zkušeností obsahuje: pětici velkých živlů viditelných i neviditelných – pět smyslů, mysl, nižší já, inteligenci a neprojevenou skutečnost.
  6. A také žádostivost, nenávist, radost, bolest, soudnost, pevnost a tělesnou schránku. Toto vše tvoří pole života – činnosti.
  7. Moudrostí se sklízí bohatá žeň: nezdolná pokora, skromnost ducha, nenásilnost, milosrdnost, oddanost k učiteli, čistota, vytrvalost a sebevláda.
  8. Tato moudrost znamená lhostejnost k volání smyslů, nepřipoutanost k osobnosti a také poznání, že narození, stáří, nemoc a smrt jsou utrpením.
  9. Je to odpoutání a neztotožňování sebe sama s jinou bytostí, jakkoliv milovanou. Je to vyrovnaný klid a jas ve zkouškách příjemných i nepříjemných, radostných i bolestných.
  10. Je to vytrvalá oddanost ke Mně, získaná neochvějným rozjímáním, jež oddaného člověka spojuje se Mnou. Je to únik do ústraní a netečnost k davu.
  11. Je to ustavičné sledování duchovní pravdy a poznání, co je účelem vědění. Prohlašuji, že hledání těchto věcí je moudrostí, kdežto opak je pošetilostí.
  12. Vyjevím ti opět, co je cílem moudrosti. Poznáš-li tento cíl, dosáhneš nesmrtelnosti. Je to nejvyšší duch bez počátku, beze jména, poněvadž žádné slovo nenazývá TO bytím a žádné slovo nenazývá TO nebytím.
  13. Věz, TO má všude ruce a nohy, TO má všude oči a uši, TO je všude, TO prolíná všemi vesmírnými věcmi!
  14. TO dává světlo mocí všech smyslů, avšak samo je beze smyslů, TO je nekonečnost, a přece TO udržuje a zachovává tento pomíjivý svět. TO je beze všech vlastností, a přece všech vlastností užívá.
  15. TO je ve všem bytí, za vším bytím, je neměnné ve změně. TO, jehož podstatou je jemnost, je nepostižitelné! Je daleko, a přece je tak blízko.
  16. TO se projevuje v rozporuplné tvářnosti mnoha bytostí, a přece zůstává celé. TO udržuje všechny věci. TO stravuje všechny věci. TO rodí všechny věci.
  17. TO je Světlo za světlem. TO je temnější než sama temnota. TO je Poznáním. TO je předmětem Poznání. TO je cílem Poznání. TO je v srdci všeho a všech!
  18. Takto jsem krátce promluvil o poli Poznání, o sklizni vědění a jeho užitku. Porozumějí-li tomu Moji uctívatelé, budou se podílet na Mé bytosti.
  19. Věz ještě, že Příroda a věčné vědomí jsou bez počátku a konce a že z Přírody se rodí všechny tvary, všechny kvality a všechny jejich změny.
  20. O Přírodě se praví, že stvořila naše tělo a jeho citlivé smysly, je to však duch, jenž zní v našich radostech a bolestech.
  21. Neboť jen duch, ztajený v Přírodě a připoutaný k jejím vlastnostem, volá: ,Jsem šťasten! Jsem sklíčen! Jsem sveden na scestí!, Tak vstupuje osobnost do koloběhu dobrých a zlých osudů.
  22. Věz, že věčné vědomí dlí v tomto duchu i v tomto těle jako svědek, vůdce, udržovatel, jako TO, jež zná vše a jež je nejvyšším pánem a svrchovaným duchem!
  23. Kdo takto porozuměl věčnému vědomí a podstatě tohoto světa, osvobodil se, ať žije jakkoliv. Pravda spálí všechny jeho činy i nezbude tu nic, co by ho nutkalo k návratu do bludiště opětovaných narození.
  24. Někteří snad pocítí onoho svrchovaného ducha, ono jádro Moudrosti v srdci, očištěném rozjímáním. Jiní k němu dospějí po stezce Vědění, jiní po cestě činů, bez touhy po odměně.
  25. Jiní konečně, když sami nedospěli k poznání svrchovaného ducha, dovídají se o něm od ostatních a nalézají v něm své útočiště, a pak jej uctívají jako svou záštitu. I ti, pravím, přemohou smrt!
  26. I věz, Ardžuno, že vše, co tu je, vyklíčilo ze semene ducha zasetého žencem sklizně na poli života!
  27. Pravdivě vidí ten, kdo vidí nejvyššího Ducha v každé věci a nesmrtelnost v každé smrti.
  28. Kdo vidí, že nejvyšší je stejně přítomen ve všem bytí, jak by mohl ublížit sám sobě či jiným?
  29. Takový člověk poznává, že jen Příroda plodí činy, a nikoliv duch, jenž je bez činů.
  30. Ví-li člověk, že všechny životy vycházejí z jednoho jediného a zase se v jedno jediné vracejí, dosahuje posléze sám nejvyššího Brahma.
  31. Tento nejvyšší duch, Ardžuno, je čistý, přívlastky neposkvrněný, a ačkoliv se halí v tělo, je nepočatý a nečinný.
  32. Jako je neposkvrněná jemná průzračnost ovzduší, jež obklopuje všechny věci, tak není ničím dotčen ani výsostný Duch, jenž je ztajen ve všech tvarech života.
  33. Jako jediné slunce ozařuje celý svět, tak duch osvětluje celé tělo vědomím.
  34. Kdo moudře rozlišuje mezi tělem a duchem osvětlujícím tělo, zná způsob jak se osvobodit od pozemských pout a přijít k Nejvyššímu.“

Bhagavadgita neboli Zpěv vznešeného

Rubriky: ČLÁNKY, PŘEVZATO | Napsat komentář

Regenerační a relaxační masáže

Masáže představují vynikající způsob, jak ulevit tělu a mysli od stresu a v neposlední řadě i od bolesti.

Již v minulosti znali lidé masáž jako jeden z prostředků léčení a regenerace organismu, při kterém si člověk jako fyzicky tak i psychicky odpočinul a zregeneroval se. Hmaty působí na konkrétní části těla, centrální nervový systém podněty vyhodnocuje a reaguje na ně.

Masáž se skládá z množství malých dílčích účinků. Působí na tkáně kůže, podkoží, svaly a nepřímo na cévy, nervy, žlázy s vnitřním i vnějším vylučováním. Zlepšuje také podmínky pro práci kloubů – hlavně na udržování nebo zvyšování jejich pohyblivosti. Rovněž při zotavování po nemoci či úrazu má masáž svoje nezastupitelné místo.

K uvolnění svalového napětí u výrazně přetěžovaných nebo naopak (z důvodu dlouhodobého nevyužívání) ochablých svalů slouží regenerační masáž. Výsledná úleva je nejen fyzická, ale projeví výrazně se i na psychickém stavu.


Základním cílem relaxační masáže je harmonizace naší tělesné schránky. V dnešní uspěchané době nutně potřebujeme psychickou i fyzickou úlevu. Rozhodně je vhodné dopřát si ji raději dříve, než bude situace vyloženě kritická. Proto určitá pravidelnost nebude na škodu, nemusí jít o úplně dochvilné plánování, každopádně bychom ale na svoji pohodu a vyváženost mysli i těla měli myslet včas. Relaxační masáže jsou populární v celém světě, v žádném případě se nejedná o nějaký módní výstřelek nebo výsadu jen pro vyvolené. Technika relaxační masáže je zaměřena především na uvolnění ztuhlých a namožených svalů, stejně jako na procvičení té části svalstva, kterou příliš nevyužíváme a proto je poněkud ochablá. Současně pomáhá od lokální bolesti, podporuje vhodným způsobem lymfatický systém, krevní oběh a napomáhá při procesu vylučování nežádoucích i toxických látek z organismu. Zpravidla se při relaxační masáži používají jemnější, pomalé, nepříliš intenzívní hmaty, takže dochází k navození stavu klidu a pohody.

Protože cílem relaxační masáže je celkové uvolnění a nabytí pocitu fyzické i duševní pohody, patří sem i odstranění bolestivých pocitů v oblasti zad a hlavy, současně je i relaxační masáž vhodnou prevencí proti únavě, chřipce a dalším sezónním onemocněním.

Dnes je vliv masáže na lidské tělo již dobře prozkoumán. Masáž se stala nezastupitelným nástrojem péče o tělo, psychickou pohodu a zároveň nedílnou součástí zdravého životního stylu.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Lymfatická masáž jako nástroj detoxikace organizmu

Mnoho nemocí, ale i stavů únavy a špatné nálady souvisí s toxickým stavem našeho vnitřního prostředí. Chemické látky, radioaktivita, stres, bakterie, plísně, paraziti, toxiny z potravin a průmyslu, jedovaté produkty plísní, léků a mnoha jiných škodlivých látek zhoršuje chod našeho organizmu.

Postupné hromadění jedů v našem těle narušuje tkáně a jejich funkce, řídící mechanizmy a spojení mezi nimi.

Lidské tělo, jako dokonale naprogramovaný systém dokáže většinu jedů odstranit vlastními silami. Ty však postačí jenom pro určitou, časově omezenou dobu. Pokud se člověk navíc zatěžuje nepřiměřeným stresem, kouřením a nezdravou stravou (bohatou na tuky, pečivo z bílé mouky, cukry aj.), sám tělu ubírá jeho samoregulační síly.

Prostředků k detoxikaci existuje samozřejmě mnoho.

Od diety, hladovění a různých pitných, či bylinkových kůr, až po saunování, klystýry a v neposlední řadě masáže – a z nich především masáže lymfatické.

Lymfatická masáž, jinak také manuální lymfodrenáž – je uznávanou léčebnou metodou s širšími možnostmi využití. Je to masáž jemná a velmi příjemná. Jejím základním cílem je  zlepšení kvality lymfatického oběhu urychlením odtoku lymfy z podkoží zpět do oběhu krevního. Krevní oběh odnáší nečistoty a  toxické látky do „čistících orgánů“ což jsou především ledviny a játra, které tyto látky z těla vyloučí přirozenými cestami.

Lymfatický systém je detoxikačním systémem lidského těla. Skládá se ze sítě mízovodů, které v podstatě kopírují cévní systém, ale na rozdíl od něj nemá vlastní pumpu (srdce). Pohyb mízy je zajištěn pomocí svalů, dýchání a pulsování cévního systému. Míza před přechodem do cévního řečiště prochází skrz mízní uzliny, kde je filtrována a obohacena o lymfocyty, které v uzlinách zajišťují imunobiologickou funkci lymfatického systému.

Jestliže lymfatický systém nepracuje správně nebo je jeho činnost zpomalena, případně poškozena úrazem, operací, infekcí atd., zůstávají zbytky látkové výměny v tkáních. Tělo zadržuje vodu, tukové buňky zvětšují svůj objem, vytvářejí se tukové polštářky, pomerančová kůže a otoky. Pomocí cíleného masážního tlaku a směru je možné lymfu aktivovat a dosáhnout odplavení škodlivin z těla ven. Tato lymfatická masáž se provádí  jemnou a přesně určenou technikou. Manuální lymfodrenáž odblokuje hlavní uzliny a odvede drenážovanou tekutinu vylučovacím systémem z těla ven.

Zátěž lymfatického systému se může zpočátku projevovat únavou nohou, později celého těla; otékáním kotníků – hlavně večer a po velké námaze. Vytváří se otoky celých končetin, otoky v břiše, otoky očních víček, uzlin pod očima (váčky), mízních uzlin. Jsou možné i dechové potíže bez zřejmé vnější příčiny, snížená schopnost organismu čelit zátěži, zvýšená psychická labilita. Oslabení imunitního systému se sebou nese sklon k infekčním i jiným nemocem – v neposlední řadě také riziko vzniku nádorových onemocnění.

Počet doporučovaných lymfodrenáží je individuální, podle daného problému a schopností těla regenerovat. Ženám je doporučováno lymfodrenáž podstoupit minimálně 2 x do roka s deseti návštěvami. Po této kůře není vůbec od věci chodit na takzvané udržovací kůry jednou za 3 až 4 týdny.

Pro zvýšení účinnosti lymfatické masáže je důležité v den masáže dodržovat některé zásady. Nejdůležitější z nich je dostatečný přísun tekutin. Skvělý je dostatek pohybu, protože činnost  svalů zajištuje pohyb lymfy a tím se samozřejmě účinek zvyšuje! Rovněž je dobré vyvarovat se pití alkoholu, kávy a kouření. Je to proto, aby se ulehčilo ledvinám a játrům při odbourávání uvolněných odpadních látek a solí. Zdravá životospráva (nejen) při absolvování lymfatické masáže je základem pro dosažení výborných výsledků, které lymfatická masáž nabízí.

Lymfatická masáž – Léčebné účinky:

Zmírňuje otoky nohou, působí proti tzv. „těžkým nohám“

Preventivně působí proti vzniku křečových žil a otoků, léčí již vzniklé

Upravuje otoky po operacích

Upravuje žilní nedostatečnost

Zlepšuje tok lymfy, podporuje detoxikaci organismu

Regeneruje organismus

Prokrvuje pokožku

Skvěle relaxuje unavené nohy, vhodné pro ty, kteří mají sedavé zaměstnání, i pro ty, kteří jsou celý den na nohou

Zvyšuje imunitu

Zmírňuje migrenózní stavy

Lymfatická masáž – Indikace – Kosmetické účinky:

Odstraňuje celulitidu

Zeštíhluje a zmenšuje obvod stehen a nohou

Zlepšuje vzhled pokožky celého těla, omlazuje pokožku

Zpevňuje podkoží, dochází k redukci objemu těla

Modeluje postavu

Redukuje vrásky na obličeji

Lymfatická masáž – Kontraindikace:

infekční a bakteriální onemocnění

horečnaté stavy

nádorová onemocnění

kožní vyrážky

otevřené rány, hnisavé onemocnění

plísňové onemocnění kůže

růže

žilní onemocnění

patologické těhotenství

nejasné bolesti břicha

hyperfunkce štítné žlázy

astma

srdeční  nedostatečnost

zelený zákal

výrazně nízký tlak

Pokud Vás praxí ověřené účinky masáže zaujaly nebo si pouze chcete užít velmi příjemnou relaxaci těla – ozvěte se 🙂

Rubriky: ČLÁNKY | Štítky: | Napsat komentář

Orel a kavka


           Orel se z oblaku spustil na beránka, uchopil ho do pařátů a odnesl do povětří. Kavka to uviděla a velice se jí to líbilo. „Cožpak bych to také já nemohla ?“ říkala si sama sobě a slétla na tučného berana. Chtěla s ním vzlétnout, ale zapletly se jí do beranovy vlny pařáty a tak se snažila odletět zbytečně. Přišel ovčák, lehce ji chytil, zastřihl jí perutě a přinesl ke hraní svým dětem. „Tatínku,“ volaly děti, „jak se ten podivný ptáček jmenuje ?“ „Ještě před hodinou,“ směje se otec, „si myslel, že je orel, ale teď se přesvědčil, že je jenom hloupá kavka.“

Proto věz, že :

            Nic nepřináší větší hanbu a potupu než provádění takových věcí, které nejsou v naší moci.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Z manželské poradny S. N. Lazareva

Aká žena môže byť šťastná v manželstve? Odpoveď je jednoduchá: tá, ktorá môže byť šťastná aj bez manželstva.

Ak ste šťastná len vtedy, keď máte veľa peňazí, znamená to, že ich nemôžete mať, pretože vaša duša bude k nim prirastať. 
Ak ste šťastná len vtedy, keď ste úplne fyzicky zdravá, potom nemôžete byť zdravá, pretože najmenšia indispozícia spôsobí vo vás hrôzu a paniku.
Čím viac ste vnútorne závislá na svojom manželovi, tým viac ste pripútaná k rodine a tým ťažšie je pre vás prijať aký-koľvek nedostatok manžela, akékoľvek, z vášho pohľadu, zlé správanie.
Pochopte, že manžel by nemal byť zdrojom šťastia pre vás, -ale vy sama pre seba, pre neho a pre milovaných. 
Slnko svieti na Zemi pre všetkých ľudí a netrápi sa, kto dostane jeho svetlo a teplo. Predstavte si, že Slnko sa zrazu začne urážať a deklaruje: „Títo ľudia neoceňujú teplo, ktoré im dávam. Nebudem tam svietiť, na tom mieste! “
Nie je to absurdné? Keď sa vnútorne oslobodíte od závislosti, začnete prežívať pocit radosti jednoducho z toho, že ste nažive a máte príležitosť milovať, byť šťastná, niečo robiť, realizovať svoj talent.
Keď pocit radosti prestane závisieť na vonkajších maličkostiach, keď cítite vnútornú slobodu, potom manžel nebude musieť mať negatívne vlastnosti, aby spomalil vaše lipnutie na ňom. 
Nezabudnite, že vo vašom podvedomí je postoj k manželovi možno, je úplne iný. Zvonku môžete nenávidieť svojho manžela a vo vnútri ho môžete zbožňovať a túžiť po ňom. Keď sa zmeníte, sledujte stav svojho manžela. Neponáhľajte sa, buďte trpezliví, človek sa nemôže okamžite zmeniť. Musíme si vždy pamätať: OKOLO VÁS SA DEJE PRESNE TO, ČO ZODPOVEDÁ VÁŠMU VNÚTORNÉMU STAVU.
Ak sa stanete inou, potom by sa aj muž mal zmeniť. Ak sa manžel nestane iným, nahradí ho iný. Potom vás osud rozvedie z akéhokoľvek nečakaného dôvodu . Spoľahnite sa na osud.
Pamätajte, že hlavným cieľom nie je blahobyt rodiny. Hlavným cieľom je šťastie a pohoda vo vašej duši.
KTO VIE BYŤ ŠŤASTNÝ VO SVOJOM VNÚTRI, K TOMU PRÍDE AJ ŠŤASTIE VONKAJŠIE . 
Hlavná vec nie je to, čo je vo vašich rukách, ale to, čo je vo vašej duši.
Schopnosť byť šťastná nie podľa situácie, ale napriek situácii – nazývam homeostázou lásky…..
….Naučte sa zachovať pocit radosti napriek situácii. Pocit vnútornej radosti však vôbec neznamená, že je potrebné ohýbať chrbát a byť servilnou k svojmu manželovi. Naučte sa byť mäkkou a tvrdou zároveň, ustupovať v maličkostiach a ochraňovať to hlavné. Častejšie hovorte komplimenty svojmu manželovi, frázy ako: „Súhlasím s tebou,“ „Máš pravdu.“ Je užitočné povedať: „Prepáč, nemala som pravdu.“ Ukážte svojmu manželovi svoju flexibilitu a nezávislosť. Veľa šťastia! …


Lazarev S. N. Tajomstvo rodinného šťastia

Rubriky: PŘEVZATO | Napsat komentář