PROČ SE DOBRÝM LIDEM DĚJÍ ŠPATNÉ VĚCI

Můžeme někoho říznout ostrým nožem, a jestliže je naším záměrem škodit, budeme vrahy. Vykonáme-li podobný čin, ale jsme chirurgem a naším záměrem je léčit a zachránit život, budeme tím, kdo pomáhá. Čin je stejný, ale záměr z něho dělá čin dovedný, či nedovedný.

karma2

Klíčem k pochopení tohoto jevu je porozumění zákonu příčiny a následku neboli karmě.

Zákon karmy popisuje způsob, jakým příčina a následek fungují v našich životech. Tak jak naši předkové vypozorovali: „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě…“. Karma znamená, že nic nevzniká samo od sebe, nýbrž všechno má svoji předchozí historii. Jak to dobré co se nám děje, tak i to špatné. Tak i „špatný“ člověk může zažívat důsledky dobré karmy – ovšem pouze tak dlouho, dokud ji nevyčerpá…

A když k tomu přidáme biblické „…Neodejdete, dokud nezaplatíte do posledního haléře…“ máme okamžitou odpověď na položenou otázku. Pojďme ji ale spolu poněkud rozšířit.

Každá zkušenost je podmíněná tím, co jí předcházelo. Naše sklony a návyky jsou karmickými vzorci, které neustále opakujeme. Pokud jsou na bázi ctností – jsme za vodou – tuto oblast máme zpracovanou, naučenou a tudíž nás nikde „netlačí“ naopak nám pomáhá. Ovšem nectnosti – návyky nedovedné vedou k obtížím různého druhu (podle toho, jak vznikly a co nás mají naučit). A budou nás „tlačit“ do té doby, dokud si je neuvědomíme a nenaučíme se je žít dovedným způsobem – tj. dokud daný díl karmy – daný karmický vzorec nezpracujeme.

Karma je jako kterýkoliv jiný přírodní zákon. Je způsobem, jakým funguje vesmír. Karma se nevztahuje pouze na skutky, ale také na myšlenky a vyřčená slova. Vražedná myšlenka proto vytváří podobnou karmu (i když technicky vzato na jiné rovině) jako čin samotný. Všechny naše myšlenky, slova i skutky se nám vrátí. Jak ty dobré, tak ty nedobré. Každé tvrdé slovo, jízlivost, každá hrubost, nezávisle na tom, co ti druzí provedli, se jednou vrátí – dokud je nepřestaneme ve svém životě uplatňovat…Je na místě poznamenat, že karma působí na každého, i na člověka, který odmítá existenci karmy nebo o karmě vůbec nic neví. Zde platí právnické rčení: „Neznalost zákona neomlouvá“.

Členění karmy:

  • Karma právě vytvořená – co právě vytvářím prostřednictvím myšlenek, slov a skutků – může se stát jak zralou, tak odloženou. Dovedné věci tvoří „zásluhy“, které nám budou pomáhat a budou nás podporovat. Nedovedné věci tvoří „dluhy“, které budeme splácet.
  • Zralá karma – karma určená ke zpracování v tomto životě – určuje podmínky tohoto života, povahové rysy, dobré i špatné návyky, které jsme si přinesli do tohoto života z minulosti. Lze vyčíst z horoskopu. Může být spuštěna tranzitem karmické planety (nic se v realitě neudálo) nebo událostí s vibrací podobnou původní události…
  • Odložená karma – čeká na zpracování někdy v budoucnosti. Jedná se o to, co ještě neumím dobře – dovedně, v rámci duchovních zákonů. Tj. mé zlozvyky – „hříchy“ – nedovedné myšlenky, slova a skutky.

Žijeme v moři podmiňujících vzorců, které neustále opakujeme, a přesto si tohoto procesu téměř nevšimneme. Pouze bědujeme, proč se to děje právě nám. Vždyť zas až tak špatní nejsme…

Proto je velice důležitá v tomto procesu všímavost a schopnost rozlišování. Všímavost vede k jasnému pochopení, k tomu, být si plně vědomi toho, co se právě odehrává, jaký je za tím záměr – zda dovedný, či nedovedný. Nerozumíme-li tomu, jak se odvíjí karmický zákon, jsme-li obluzeni, co se týká podstaty věcí a dějů, neumíme-li rozlišovat dobré (dovedné) od špatného (nedovedného) pak neustále vytváříme podmínky utrpení nás samotných i druhých lidí. A co platí k rozlišování? Hlavně Kristovo: „Poznáte je po ovoci“. Dovedné vede k pokoji a štěstí, nedovedné k bolesti a trápení…

Bohužel zlozvyky – karmické vzorce a sklony jsou často mnohem silnější než naše vědomé záměry. Dlouho a často opakované situace a mentální postoje se stávají podmínkou pro to, čemu říkáme „osobnost“. Na otázku, co se znovuzrodí v našem příštím životě lze odpovědět: naše ctnosti a naše zlozvyky. Někdy jsou naše zvyky zjevné, ale někdy pocházejí ze vzdálené a zapomenuté minulosti a často jsou námi nepovšimnuty. Když v sobě poprvé objevíme síly touhy a odporu, nenasytnosti a nenávisti, možná si řekneme, že jsou neškodné, že jde jen o trošku chtění, nelibosti, zmatku. Avšak stejné síly ženou celé národy do válek, vytvářejí rasismus a řídí životy mnoha lidí. Když si tuto podmíněnost prohlédneme sami na sobě pozorněji, uvidíme, že strach, uchopování a vyhýbavost jsou ve skutečnosti velmi mocné. Že řídí řadu aspektů naší osobnosti. Pozorováním těchto sil si můžeme uvědomit, jak fungují vzorce karmy.

Abychom pochopili principy karmického zákona, není nutné vidět své minulé životy. Zaměříme-li správně pozornost a důkladně pozorujeme svůj život, můžeme velice jasně vidět, jak naše jednání podmiňuje konkrétní výsledky.

A ještě poznámka ke rčení: „ Všechno je dobré“. Ano, je to dobré, ale pouze jako nástroj k rozlišení toho, co je nedovedné a co je dovedné. Abychom se mohli poučit z chyb vlastních i chyb druhých lidí, pokud jsme toho schopni. Ovšem nezapomeňme na to, že je také kategorie dovedného a nedovedného. A my máme volbu v každém okamžiku vybírat si myšlenky slova a skutky dovedné, které vytváří „dobrou karmu“ a vyhýbat se myšlenkám, slovům a skutkům nedovedným, které se budeme muset někdy v budoucnosti stejně naučit správně 🙂 (s baťůžkem karmy odložené – nezpracované na zádech).

Karma a reinkarnace jsou nástrojem Božího milosrdenství. Máme šanci odčinit svá provinění, zaplatit za ně (platíme tak dlouho, dokud nepochopíme, co děláme špatně a nevykročíme na správnou cestu – zbytek dluhu nám může být odpuštěn, pokud už jsme v obraze) a naučit se naše lekce natolik, abychom mohli postoupit dál…a zpracovat další dílek nedovedných karmických vzorců…

A proč to všechno vlastně? Protože existuje síla, která nás přesahuje, která nás stvořila. Kterou nelze plně pochopit, kterou lze jen přijat. A protože smyslem života je očistit se natolik, abychom se mohli vrátit tam, odkud jsme vyšli. A tam můžeme až v době, kdy tam už nebudeme dělat paseku svými zlozvyky 🙂

„Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, co Bůh připravil těm, kteří ho milují…“

„A kdo máš uši slyš.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..