Stává se vám často, že vás krutě zabolí věc, které si druzí ani nevšimnou? Možná jste VYSOCE CITLIVÍ. Přebírám pro vás poznatky Teal Swan, které přesně vystihují i mé zkušenosti. Třeba vám článek spoustu věcí pomůže pochopit…

HYPERSENZITIVNÍ LIDÉ mají zvýšené vnímání a nejsou schopni se distancovat od energií druhých lidí, jako většina. Ani nemohou, protože jejich úkolem je nevědomě ukazovat druhým to nevyjádřené v nich, jejich potenciál. Jsou energeticky velmi otevření a to, co skrz ně lidé vidí, jim mohou vyčítat. To, co jinde necítí, v jejich přítomnosti cítí. To, co druzí jsou schopní ukrýt v nitru, oni nemohou. Nikdo z nás nežije svou vlastní esenci. Teprve se k ní dostáváme. Hypersenzitivní lidé mají za úkol sjednotit svou osobnost a pomoct v tom druhým. Přijmout všechny své části a zaobírat se částmi, které jsou mezi sebou v konfliktu – právě to tito jedinci podvědomě ukazují světu.

Proto je důležité, aby přijali, že skrze svou otevřenost, citlivost, své světlo velmi zesilují to, co ostatní mají vidět. Téma fragmentace, roztříštění osobnosti, neukazují světu pouze schizofrenní lidé, ale můžeme je ve slabší míře vidět u sebe v každodenním životě.

Nemusíme žádat o povolení, když chceme vyjádřit své negativní emoce – tím se chráníme. Musíme se ale v ten okamžik spojit se svou citlivou, zranitelnou částí, abychom si uvědomili, co se děje v našem nitru a co vlastně chráníme. Můžeme se ostře ohradit, ale pak se spojit se svou citlivou částí a sdělit to člověku, který se této části dotknul.

Hypersenzitivní jedinci kumulují v sobě negativní energii, která pochází z jejich nevyjádřených věcí, ale také z okolí. Jsou náchylnější, propustnější ke všemu, a proto je důležité tomu porozumět.

Je tak potřebné najít v okolí někoho, kdo ustojí vaši silnou energii a silné emoce, které máte – hypersenzitivní jedinci. Kdo vám pomůže spojit svou citlivou a ochrannou část. Kdo tomu porozumí a ustojí to. Kdo má odvahu cítit. A vy pak pomůžete s hlubokými a silnými emocemi dalším lidem. Tento svět nás, hypersenzitivní, tolik potřebuje.

FRAGMENTACE. Všichni máme v sobě mnoho osobností, aspektů, částí. Žena má v sobě dospělou ženu, která vydělává peníze, vášnivou milenku, malou holku, vesmírnou bytost, bojovnici, matku, která se přizpůsobí potřebám rodiny atd.

Každý aspekt má v našem životě svůj úkol, ale i své tužby a potřeby, slabosti. Každý aspekt má i svůj protiklad. Pokud jsme schopni integrovat tyto protiklady, je vše v pořádku. Některé části ale jsou mezi sebou v rozporu.

Vše závisí na tom, do jaké intenzity je daná část otevřená a jestli je schopná se sladit s dalšími části v nás a naplnit v pravou chvíli své potřeby. Je třeba, aby tyto části byly mezi sebou v kontaktu a nebyly oddělené. Pak, když se nás například někdo slovně dotkne, jsme v kontaktu se svou citlivostí i částí, která ji ochraňuje.

To, jestli trpíme, nebo jsme v harmonii, je schopnost propojenosti těchto částí. Fragmentace – rozpojení – rozštěpení, je nepropojenost, nedostatek interakce těchto částí v sobě. A to nám ostatní při kontaktu ukazují.

V okamžiku traumatu jsme oddělili část, která je zranitelná, a část, která ji měla možnost ochránit. Části, která měla schopnost naplnit její potřeby a vypořádat se s tím, co se děje.

Tím, že se v minulosti citlivost moc nenosila, ztotožnili jsme se s částí, která ochraňuje naši zranitelnou část – která nás ochránila ve specifickou dobu v dětském věku. Identifikujeme se s částí, která nás v dětství ochraňovala a popřeme emoce, které nám ukazují zranitelnou část – odmítneme ji a děláme, že k nám nepatří. Tím jsme si vytvořili svou osobnost. Tím, že se odmítáme spojit s jednou částí, jsme nevědomí a stavíme se do pozice oběti.

Být ve své celistvosti znamená, že můžeme být v jednu chvíli spirituálním učitelem, který rozumí interakcím ve světě a zároveň být ve spojení s malým dítětem, které je bezstarostné. Být spokojený v obou rovinách.

Proces integrace všech částí je práce s vědomím. Každá část má své vlastní vědomí a proto můžeme s touto částí komunikovat. Touto komunikací sjednotíme všechny své části – to, co ukazujeme světu a co v sobě cítíme. Žádná část nebude mít potřebu se obrátit proti nám.

Znamená to pozorovat své tělo, vědomě se uvolnit. Například – stojíte v řadě v obchodě a před vámi jeden člověk začne na jiného křičet. Vy se začnete chránit, stahovat, začnete jinak stát a jste v napětí – aspekt ochránce úplně ovládne vaše tělo. Začnete se chovat úplně jako tato část osobnosti – jako bojovník.

Pak přijdete domů a cítíte se lépe. Vaše žena k vám přichází a začínáte se uvolňovat – je to vaše další část, která ovládne vaši osobnost – vaše vnitřní dítě, které vidí vaši ženu jako maminku, chcete být hlazen a přitulit se.

Nebo děláte zkoušku. Vyplavuje se vám adrenalin, myslí vám to, jste trochu ve stresu – další část osobnosti vás má pod kontrolou.

Je to v pořádku. Jen chci poukázat na okamžiky, kdy se potřebujeme stáhnout do sebe – proč – proč nedokážeme být v práci/ve vztahu/na zkoušce uvolnění a jakou částí vytváříme tlak na sebe.

Je třeba posílit se ve své esenci a pomocí léčení se spojit s protichůdným aspektem. Uvědomit si, že je rok 2017, jsme dospělí a na druhých už nejsme dětinsky závislí. Jsme volní, svobodní. Mít soucit a ochotu porozumět citlivé části. Tato část měla důvod se oddělit. Naplnit její potřeby a přinést ji blíž k sobě, místo toho, abychom ji odtlačovali od sebe.

Cílem není tlačit na to, aby se rozdělené části znovu spojily. Ale seznamovat se s nimi. Uvědomit si, kdy se stahujeme a proč. Naplňovat své potřeby. Mluvit s druhými. Být jim k dispozici, když to potřebují.

Teal Swan

Sepsala: Ivana Valová