Řekni mi, s kým se stýkáš a já ti povím, jaký jsi…

Jsme prý průměrem pěti nejčastějších kontaktů, se kterými trávíme nejvíc času.Kdysi to prohlásil motivační speaker a podnikatel Jim Rohn. Možná vám to přijde jako nesmysl, ale lidé kolem nás mají daleko větší vliv jak na náš úspěch, tak i na naše zdraví, než jsme se dříve domnívali. 

Jsme ovlivnitelní

Lidé, kteří jsou nám nejblíže, mají velký vliv na to, jak uvažujeme, jaké máme sebevědomí, jak se rozhodujeme. Takže velmi záleží na tom, jací jsou to lidé – čím žijí, jak myslí a jednají.

To, že jsme ovlivnitelní (ať už chceme či ne), je dávno známým faktem.

Už biblická kniha Přísloví radí:

Jdi z cesty muži hloupému,

neboť na jeho rtech poznání nenalezneš.

Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě,

kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti.

Př (14,7- 8)

Jsem i já pro ně přítel?

Když s někým rádi trávíme svůj čas, považujeme ho za přítele a myslíme si, že stejně tak vnímá i on nás. Studie však tuto domněnku vyvrací. Odborníci také vysvětlují, s kolika lidmi jsme schopni si být opravdu blízcí.

Vědci analyzovali vzájemné vztahy u skupiny lidí, kteří se znali. Byli požádáni, aby ohodnotili, jak blízcí jsou si na stupnici od 0 do 5, kdy 0 znamenala „moc ho neznám“, 3 „je to kamarád“ a 5 „jde o jednoho z mých nejlepších přátel“.

Zatímco 94 % respondentů očekávalo, že se jejich pocity s názory druhých budou shodovat, odborníci zjistili, že tomu tak bylo pouze u 53 %.

Vzájemná důvěra, nebo jen výhodný obchod?

Vnímání přátelství je ovlivněno tím, jak si kdo přátelství definujeme a nakolik jsou správné naše domněnky o lidech, kteří jsou nám blízcí a často ovlivňují naše rozhodování. 

Neschopnost pochopit, jaký vztah k nám mají druzí lidé, může pramenit i z naší mylné představy, že „když ho mám rád já, musí mě mít rád i on“.

Jak vůbec definovat přátelství?


V dětství nám byl pojem „přátelství“ rozhodně jasnější:
–    Přítel je někdo, kdo udělá cokoli pro mě a já pro něj.
–    Přítel nikdy neporuší slib, nikdy mne nezradí, nikdy mi neublíží.
–    Příteli klidně půjčím svůj oblíbený komiks.
–    A hlavně: „Přátelé si nelžou.“
 
Jenže počátkem dospívání se to nějak zvrtne. Přátelství s některými lidmi je často bráno jako výhodný obchod. Já ti zabezpečím to, ty zase mně ono…Navíc často máme kolem sebe stále víc a víc lidí, čímž ztrácíme představu o tom, co je to „opravdový přítel“ a také koho za něj můžeme považovat.  

Kvalita nad kvantitou

Číslic pět také vyšla ve studii, kterou odpověděla na otázku, s kolika lidmi najednou jsme schopni udržet si blízké přátelství. Možná budete oponovat, že jich máte víc než pět, ale jste si ve všech případech jisti, že jde opravdu o kvalitní přátelství?

Podle odborníků neplatí ani domněnka, že lidé s velkým množstvím přátel, jsou opravdově přátelští. „Takoví lidé nejsou v ničem lepší. Naopak jsou na tom často hůř v navazování sociálních vazeb. Studie totiž naznačuje, že jejich vztahy buď nejsou oboustranné, nebo nemají tak silný dosah, jak se zdá.“  
 
Proto je mnohem lepší udělat pořádnou čistku a nechat si pár opravdových kamarádů, kteří vás mají upřímně rádi, berou vás takové, jací jste, nehodnotí vás za zády před druhými, ale raději svůj názor řeknou přímo vám, jako dobře míněné upozornění…

Jaké teda má být to pravé přátelství? Toto je jednoznačně individuální záležitost. Závisí na našem vztahu ke světu, k lidem, na našich očekáváních, vyzrálosti, zájmech…o tom, co jsme schopni vložit do přátelského vztahu my sami…kolik poctivosti, opravdovosti, důvěry, dobré vůle, ochoty…

Vodítkem je držet se zlatého pravidla – co chcete, aby druzí činili vám, čiňte i vy jim…

A také se jednou za čas zastavme a zvažme, s kým sdílíme svůj omezený volný čas a energii, své radosti i strasti. A hlavně – kam nás to posouvá. Zda se vzájemně obohacujeme, či zda nás některé vztahy spíše nesunou na šikmou plochu a do nižších frekvenčních úrovní.