Stres lze také definovat jako odpověď organizmu na jakýkoli požadavek, který je na něj vznesen. Vše, co v našem životě vyžaduje změnu a přizpůsobení – méně či více obtížné, může být stresujícím faktorem – hluk, změny návyků, zaostávání za druhými, hádka, obchodní jednání…V případě negativního distresu ve skutečnosti hovoříme o úzkosti.

Stres je individuální odpovědí na situaci, která vybočuje z normálního rytmu naší zóny pohodlí.

Pokoušíme-li se vyhnout problému, jenž nás trápí, cítíme-li se znepokojeni kvůli něčemu, co je mimo naši kontrolu, skrýváme-li své současné či minulé emoce a pocity…objeví se stres.

Pokud se necháme zaplavit elektrizujícím přílivem svých negativních nekontrolovaných podnětů (strachem, pochybami či hněvem); chceme-li před nimi utéct či s nimi bojovat (aniž bychom to mohli udělat); cítíme-li se neschopni jednat, uvězněni v nějakém nežádoucím postoji, pokud se nám nedaří řídit svůj vlastní život…objeví se stres.

Jsme-li v nepohodě – psychické či fyzické – jsme ve stresu – a po čase neodstraněné nepohody tak učiníme první kroky ke vzniku nějaké choroby.

Abychom dobře zvládali stres, je třeba:

–          rozpoznat ho a určit jeho příčinu

–          vybrat, jakými technikami pracovat na jeho odstranění

Pokud stres známe, a víme jak s ním pracovat, potom máme volbu zajistit provedení potřebných životních změn a pracovat na odstranění stresujících faktorů, aby se stres nepřesouval jinam – například jako „kostlivec ve skříni“ pro další generace našich potomků.

Člověk ale také může zůstat pasivní a ignorovat potřebu pro něj nutných změn. Aby schoval sám před sebou své potíže nebo problémy, může mít sklon neustále pracovat, jednat nutkavě (přejídat se), hledat útěchu v alkoholu či v jiných drogách, svádět vinu na druhé nebo okolnosti atd.

Kineziologie nám nabízí mnoho technik, jak zvládat stres, nezávisle na jeho druhu – fyzický, emocionální, psychický – mentální, duchovní…

Jednou z možných mentálních metod je najít omezující myšlenkové systémy přesvědčení.

V případě stresu používáme k myšlení zadní část mozku. Stres, ať už původu fyzického (únava…), emocionálního (hněv, strach…) nebo chemického (intoxikace…) snižuje naše normální schopnosti. Přecházíme tak do režimu přežití řízeného zadním mozkem. Stres výrazně omezí schopnost volby řešení, vhodného na momentálně řešený problém.

One Brain pomocí integrace přední a zadní části mozku vrací možnost dovedné volby, namísto zastaralých, dnes už nedovedných automatických reakcí převzatých z omezujících systémů přesvědčení. Jsou to schémata nebo zvyklosti myšlenek zděděných z minulosti, které jsou jako filtry, které nám brání být si vědomi současným reálných možností řešení.

Některé myšlenkové systémy omezují naši schopnost volby. Všichni máme svá vlastní přesvědčení, svůj vlastní způsob, jak reagovat na události, odlišnou interpretaci reality, filtr určující naši pohodu, či nepohodu. To vyvolá často nevědomý způsob toho, jak žijeme a myslíme, určovaný omezujícími postoji, které nás uzavírají do opakujících se schémat.

Jeden z cílů one – brain je rozšíření individuálních možností člověka. To, co děláme z našeho života, a co se v něm děje, je odrazem toho, čemu věříme.

Pokud chcete nebo potřebujete regenerovat a posléze rozvíjet svou osobnost – zbavit se nedovedných, stresujících systémů přesvědčení a stylů jednání a prožívání – ozvěte se 🙂