To, jak se nám daří ve všech našich aktivitách, souvisí s tím, jak vidíme sami sebe. Pokud se vidíme jako schopní, dobří, nadaní, láskyhodní, oblíbení – vnímá nás tak i naše okolí. Pokud je tomu ale naopak a hluboko v duši se máme za neschopné, slabé, hloupé, nepěkné – prostě jakkoli nedostatečné – posíláme světu právě tento obraz.

SEBEVĚDOMÍ znamená, že reálně vím, na co mám, na co nemám a pokud chci své schopnosti zvýšit, tak tomu věnuju čas, úsilí a případně i jiné zdroje.
Pokud si vážím sebe sama, jako by šlo všechno samo. Mám dobrý vztah, dobré zaměstnání, vím co, chci a jak toho dosáhnout. Dokážu se elegantně vyrovnat i s neúspěchy, které život přináší.

Navenek ale všechno může vypadat úplně jinak, než jak to se mnou ve skutečnosti je. Sebevědomí totiž může být nízké, vysoké, či v optimálním případě zdravé. Projevuju se jako naprostý suverén, přestože mě to stojí všechny moje síly (a vztahy)? Nebo jsem ten žoviální usměvavý chlapík, který je všem k dispozici, ale doma je s ním naprosto k nevydržení? Nebo jsem svědomitá pracovnice, svolná dotahovat za celý kolektiv cokoliv a kdykoliv, ač se mi to vůbec nehodí? Anebo konečně žiju sebe sama a umím říci ano i ne k čemukoli?

Sebevědomí hodně závisí na blocích uložených různě hluboko v podvědomí. V blocích, získaných převážně v dětství nebo i dál. Málo z nás má to štěstí, že se mohl vyvíjet v laskavém prostředí, poskytujícím dostatek svobody pro naši osobnost i duši. Naši rodiče, pod vlivem toho, čím si sami prošli v dětství, nám prostě jenom předali štafetu rodu. Štafetu, kterou podle svých možností a schopností snad trošku posunuli dál. Negativně působí i všechny frustrace a duševní zranění utržená dalším žitím. Neuspokojivé partnerství, nezpracované neúspěchy ve škole, v zaměstnání…

Dalším pojmem z této oblasti je SEBEDŮVĚRA. Pokud mám zdravou sebedůvěru, tak věřím, že mám dostatek zdrojů k tomu, abych byl schopen dostát určitým požadavkům a podat výkon, který potřebuju. Nahlížím na sebe a své možnosti v okolním světě pozitivně, mám k sobě kladný vztah. Jsem schopen být sám sebou a nebojím se jít do toho, po čem toužím.

Sebedůvěra úzce souvisí se SEBEÚCTOU, která je přirozeným důsledkem správného konání a správného myšlení. Je to respekt k sobě samému. Je to pocit, jaký ze sebe opravdu máme bez ohledu na to, co říkají ostatní. Tento pocit úzce souvisí s tím, jak se rozvíjí náš charakter, který je jak naší volbou, tak zodpovědností. Svůj charakter si tvoříme sami a tím také určujeme úroveň vlastní sebeúcty.

Pokud máte dojem, že právě nízké sebevědomí je tím, co vám brání ve štěstí v jakékoliv oblasti vašeho života – nezoufejte, jde s tím pracovat a posunout se dopředu.

Chcete-li se podívat na svoje bloky, vytáhnout je do vědomí a něco s nimi udělat, ozvěte se.