Žít bez cílů je jako pohádkové jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co… Pokud nevíš, kam jdeš, pravděpodobně nikam nedojdeš a ani nebude záležet na tom, kterou cestou tam půjdeš. Spousty lidí skončí právě tam – nikde. A zdá se, že si ani neuvědomují, že se to stalo a proč se to stalo. Můžete namítnout: ale proč to vlastně měnit, k čemu mi to bude, jaké mi z toho poplynou výhody?

Stanovení cílů vám přinese:

1)      Motivaci – cíle jsou startovací bloky motivace.

2)      Nezávislost – stanovení cílů nám pomůže vzít život do vlastních rukou. Místo abychom následovali většinu, nebo se toulali životem od ničeho k ničemu, vybereme si svou vlastní cestu, která nás dovede k naplnění našeho poslání.

3)      Směr – stanovením cílů si zvolíme směr. Když víme, kam jdeme, máme mnohem větší naději, že se tam dostaneme.

4)      Smysl – cíle vnášejí do života účel. Pokud je nám jasné, co chceme, má život větší smysl. S cílem máme důvod, abychom začali skutečně žít a přestali jen přežívat ze dne na den.

5)      Radost. Cíle jsou protilátkou na nudu. Jak byste se mohli nudit, když máte před sebou vzrušující úkoly? S cílem se život stane zábavnějším a zajímavějším.

6)      Naplnění – cíle přispívají víc než cokoli jiného k tomu, že využíváme svou kapacitu. Stanovíme-li si cíle, poznáme, co je možné. Každý úspěšný krok na cestě k jejich uskutečnění posiluje naše sebevědomí. Každý splněný cíl nám ukáže další možnosti a vede k novým cílům a úspěchům.

Cíle jsou spolutvůrci našeho osudu, protože cíle, které si stanovíme, a intenzita naší motivace zásadním způsobem určují, jak naložíme se svým životem.

Cíle jsou i o úspěchu. Protože ten nám přináší postupné uskutečnění hodnotných cílů. Nedostavuje se náhodou. Je plánovaný. Jakýkoli druh úspěchu „začíná posláním“: přesně stanoveným cílem doprovázeným toužebným přáním. Co lidská mysl zformuluje a v co uvěří, toho může dosáhnout.

ZÁSADY STANOVOVÁNÍ CÍLŮ:

1)      Uvědomte si rozdíl mezi cílem a přáním – přání je mlhavý sen a my doufáme, že se přihodí. Cíl je jasná představa, které dosáhneme, protože se o to přičiníme. Vyžaduje práci – konání – úsilí, disciplínu, rozumné hospodaření s časem.

2)      Sepište své cíle co nejkonkrétněji – sepsání cílů je první částí závazku, který dáme sami sobě. Jakmile jsou cíle na papíře, udělali jsme 1. krok k jejich uskutečnění. Opatřete je datem splnění. Čím jsou přesnější, tím víc budou přitahovat vaši mysl.

Při plánování života musíme brát v úvahu i několik dalších věcí: Jaké kroky je třeba podniknout, abychom dosáhli velkých cílů? Jaké překážky budu muset překonat? Čí pomoc budu potřebovat? Co se musím naučit? Jaká bude odměna?

3)      Cíle je zapotřebí rovnoměrně roztřídit – pokud bychom si stanovili cíle jen v jedné kategorii, omezily by nás a náš obzor by se zúžil a stali by se z nás jednorozměrní lidé. Nejlépe se tomu vyhneme, když si cíle rozdělíme do kategorií, které nám umožní prožít život v celé jeho rozmanitosti. Některé z cílů i kategorií se během let mění podle změny zájmů a životních hodnot. Přesto je jisté, že člověk prožije zajímavější život, stanoví-li si různorodé cíle.

Možné kategorie cílů:

–          Vzdělání

–          Kariéra

–          Příjmy

–          Vlastnictví (věci, které chci mít)

–          Rodina

–          Zábava/dobrodružství (věci, které chci udělat)

–          Sport

–          Osobní růst

–          Duchovní růst

–          Učení

–          Turistika

–          Cestování do ciziny

–          Kultura

–          Přátelé

–          Vztahy

4)      Pravidelně své cíle kontrolujte a upravujte – čím častěji se díváte do seznamu věcí, které chcete udělat, tím víc věcí splníte. Proto si podobné seznamy umísťujte na viditelné místo. Pravidelná vizualizace cílů nás přivádí blíž k jejich uskutečnění a pomáhá nám soustředit se na ně. Alespoň jednou za rok (například v lednu) je dobré cíle poopravit. Pokud už něco ze seznamu za svůj cíl nepovažujete, neškrtejte, ale předefinujte na pozici: není aktuální cíl. Připisujte nové cíle, revidujte staré, časově cíle vymezujte.

5)      Oslavte dosažení každého svého cíle. Uvědomte si, kam jste se posunuli, poděkujte za všechno dobré, co vám uskutečnění cíle do života přineslo a prociťte všemi smysly vděčnost, radost a spokojenost.

A hlavně: nezapomeňte, že cíle jsou perfektní, ale aby se stali skutečností, je třeba vstát a začít na nich pracovat.