Od mládí mě fascinují hory

S tatínkem jsme se vypravovali do hor už jako malé děti. Od té doby tam jezdím pravidelně. Poprvé mě ale hory skutečně uchvátily jako malého desetiletého kluka v pohoří Karwendel. Tenkrát jsme tam společně zdolali nejeden vrchol. Bylo to náročné, ale zároveň nás to mimořádně oslovilo.

Karwendel se svými kamenitými svahy ve mně předtím vždycky vyvolával dojem, že jeho vrcholy jsou nedobytné a že by to mohli dokázat jenom profesionální horolezci.  Pak jsme však vyrazili po turisticky značených stezkách, které nás pomalu, ale jistě vyvedly až na vrchol. Nebyly to nijak zvlášť obtížné výstupy, až kousíček pod vrcholem se muselo trošku šplhat. Starší kluci ale nám malým vždycky pomohli a podali nám ruce, abychom dokázali zdolat větší balvany. Pro mě, tehdy desetiletého, byla velice důležitá tato zkušenost a toto poznání: Jakmile člověk před sebou uvidí vysokou horu, bleskne mu hlavou, že ji nezmůže. Když se k ní ale krůček po krůčku vypraví a cestou si stanoví různé mety, nakonec se mu podaří vrchol zdolat.

Nikdy bych se neodvážil začít

Přenesu-li tuto zkušenost na další životní oblasti, vyvodím z toho závěr, že si nesmím okamžitě stavět před oči celou práci a celý problém, který řeším v  plném rozsahu a že se nesmím zaleknout velikosti úkolu. Nikdy bych se totiž neodvážil začít. Jakmile se ale pustím do výstupu a připojím se k partě ostatních, náhle mohu zvládnout i to, co se zpočátku zdálo nemožné.

Putování je obraz mé životní cesty

Stále více chápu putování jako obraz své životní cesty. Každý její úsek má jinou tvářnost. Na cestě vždycky narážíme na své hranice a občas také zjistíme, že cesta nevede dál. Musíme se znovu zorientovat. K životu patří jak vrcholové zážitky, tak údolní stín, obtížné výstupy i bolestná loučení.

Cesta nahoru se vleče

Když člověk dojde až na vrchol hory, ví, že se celá ta námaha vyplatila. Ty úplně poslední kroky bývají občas mimořádně náročné. Domníváme se, že máme vrchol už na dosah, jenže cesta se vleče a je mnohem náročnější, než jsme si mysleli. Tím větší je naše úleva, když to konečně dokážeme. Cítíme, že stálo za to projít všemi těmi těžkostmi. Uvědomujeme si, jak velice může být blahodárné, že jsme dokázali zvládat obtížné úseky výstupu. Že se vyplatilo přestát žízeň a pokračovat dál. Dojít do cíle. Stanout na vrcholu a vychutnávat si ten nádherný rozhled…

Anselm Grün: Hory a údolí života