TICHÁ NOC

Tichá noc, svatá noc,
jala lid v blahý klid.
Dvé jen srdcí tu v Betlémě bdí,
hvězdy při svitu u jeslí dlí,
v nichž malé děťátko spí,
v nichž malé děťátko spí.
Tichá noc, svatá noc!
Co anděl vyprávěl,
přišel s jasností v pastýřův stan,
zní již z výsosti, z všech země stran:
„Vám je dnes spasitel dán;
přišel Kristus Pán!“
Tichá noc, svatá noc!
Ježíšku na líčku
boží láska si s úsměvem hrá,
zpod zlaté řasy k nám vyzírá,
že nám až srdéčko plá,
vstříc mu vděčně plá.

Tichá noc je to prostá vřelá píseň, vyjadřující klid, svatost štědrovečerní noci a narození syna božího. Stala se neodmyslitelnou součástí Vánoc. Postupem času s byla přeložena do více jak 300 jazyků a rozletěla se do celého světa. Zpívá se dokonce i v zemích, kde se Vánoce ani neslaví.

Místem původu je hornorakouské městečko Oberndorf, nedaleko Salzburku. Traduje se, že dnes slavná hudební legenda by nevznikla, nebýt hladových myšek, které v zimě roku 1818 proděravěly kožené měchy varhan v oberndorfském kostelíku svatého Mikuláše. Místní varhaník  Franz Xaver Gruber proto právě na Štědrý den zhudebnil pro sólové hlasy, sbor a kytaru báseň, kterou mu přinesl pomocník faráře Joseph Franz Mohr. A o půlnoci už zaznělo šest strof tehdy ještě „Písně z nebes“ začínající slovy: „Stille Nacht! Heilige Nacht! Alles schläft… “ (Tichá noc! Svatá noc! Všichni spí…).

Nová píseň  neměla příliš velký ohlas. Až když do Oberndorfu zavítal varhaník Karl Mauracher, který opravil místní varhany, nastal zlom. Gruber mu zahrál svou koledu a Mauracher byl nadšen. Odvezl si koledu a ta byla hrána po celém světě. V nedalekém Tyrolsku jí doslova reklamní službu udělali podnikaví rukavičkáři Strasserovi, kteří na ni lákali zákazníky na jarmarcích. V roce 1828 zazněla píseň na veřejném koncertě a zalíbila se rovněž saskému králi Bedřichu Augustovi. A v roce 1839 zněla ve vánočním New Yorku a zanedlouho se ocitla ve zpěvnících snad všech církví v Americe.

Díky evropským přistěhovalcům se pak Tichá noc dostala do Spojených států, kde se z ní stal ten správný vánoční hit. Za svou popularitu může poděkovat zpěváku Bingu Crosbymu, který jako první začal natáčet vánoční desky. Zpočátku nechtěl o rakouské koledě ani slyšet, ale nakonec se dal přemluvit a u příležitosti prvních Vánoc, kdy byly USA ve druhé světové válce Tichou noc přece jen natočil. Prodalo se jí tehdy sedm milionů kusů a stala tak na dlouhá léta jednou z nejprodávanějších desek.

Zatímco věhlas Tiché noci stoupal, její autoři upadali v zapomnění. Píseň byla dlouho považována za tyrolskou lidovou, ale autorství bylo vzhledem k „vznešené“ melodii připisováno také velkým skladatelům, prý i Mozartovi a Haydnovi, respektive jeho mladšímu bratrovi Michaelu Haydnovi. Pravým původcům skladbičky faráři Mohrovi a kantoru Gruberovi bylo autorství přiznáno až dlouhý čas po jejich smrti.

V žebříčku vánočních „hitů“ bývá stále na předních místech a nechybí na žádném pořádném vánočním albu předních operních pěvců či zpěváků popmusic. Neopakovatelná Tichá noc v podání snad nejoblíbenějšího interpreta vánočních songů Elvise Presleyho patří dodnes k dokonalému kouzlu Vánoc.

Zdroj: ČT 24

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..