ČLÁNKY

ODKLÁDÁNÍ MASEK

Znovu se tímto článkem vracím k duchovní cestě, k vývoji duše skrze práci se svými nezpracovanými charakterovými nedostatky, které nám mohou být známé nebo také mohou dřímat hluboko v podvědomí.

maskaMnoho z nás se v životě vydává cestou zbabělosti. Vystavíme si pohodlnou ochrannou schránku, překryjeme ji maskou a donekonečna v ní přehráváme své zvykové vzorce. Ale pokud tak činíme neustále, pak také neustále obnovujeme své základní vzorce chování a myšlení a nikdy nemusíme vyskočit na čerstvý vzduch či na novou půdu.

A co je tou ochrannou kuklou? Povrchní společenské, intelektuální a nahrané aspekty osobnosti, kouřové clony, lži a předstírání, kterými jsme protkali svou osobnost.          V hloubi srdce většina lidí touží stát se opravdovými, navázat spojení se svou vnitřní skutečností a zároveň se setkávat s druhými ryzím, upřímným a smysluplným způsobem. Obvykle však nemáme chuť se postavit všemu, co to obnáší, například přijmout svůj stín a vyrovnat se s ním. Lidé si vytvářejí masky a schovávají se za ně, protože si myslí, že tak dosáhnou štěstí. Opak je pravdou. Vede to k osamění, odcizení a trápení. Lidé se vzdalují sami sobě a neumějí navázat skutečný a obohacující kontakt s druhými. A tak jsou vztahy na všech úrovních stále mělčí, prázdnější, stále méně nás uspokojují – a se životem je to stejné.

Naše osobnost je výrazem hluboko zakořeněných sklonů. Některé z nich jsou skryté, obvykle proto, že si je neradi přiznáváme nebo o nich raději vůbec nechceme vědět. Jiné probleskují na povrch a překvapují nás v neočekávaných okamžicích, a další pak můžeme celkem dobře znát ze svého běžného života.

Můžeme být například velmi hluboce nejistí, chamtiví a lakomí. To je obvyklý komplex, který ovládá životy většiny lidí poháněných nenasytností. Nikdy si ovšem nejsou ochotni tyto vlastnosti přiznat, a skrývají je proto před druhými i před sebou. Na povrchu může osobnost takového člověka vypadat docela sympaticky a šťastně.

Tento dojem lze zachovávat, jsou-li vnější podmínky příznivé. Pokud se však věci začnou hatit – například je-li ohrožen majetek či vztahy takového člověka – může se náhle odehrát úplná proměna osobnosti. Často se projeví překvapivě zuřivým, surovým či destruktivním chováním, které zaskočí i samotného aktéra.

Odkud se bere tato proměna? Je to pouze odhalení podpovrchového skrytého stavu mysli dotyčné osoby. Lidé se v tomto směru od sebe liší pouze mírou popírání a potlačování skutečného stavu, respektive mírou porozumění a vhledu do hlubin mysli.

Podpovrchové sklony se podobají jakési kostře psychické entity a nejsou všechny pouze negativní – jsou i pozitivní a neutrální. Dávají příslušné entitě tvar a formu, a tím do velké míry určují její povahu. Budeme-li v této analogii pokračovat, pak mysl, která se předvádí světu, je takřka kosmetická záležitost.

Je pro ni důležité, jak vypadá; zakládá si na chování na veřejnosti a na přežití ve svém vlastním prostředí. Průměrný člověk pokládá právě tuto mysl za důležitou, za „já“, a ztotožňuje se s ní. Hlubší úrovně mysli jsou však mocnější a skutečnější. Ve srovnání s povrchní přetvářkou jsou pravdivějším projevem energetického systému člověka.

V životě lpíme právě na této mělké mysli. Hlubší vrstvy, zvláště pak jejich negativní aspekty, zcela opomíjíme, potlačujeme nebo se před nimi pokoušíme utéci. Proto tak málo lidí psychicky a duchovně vyzrává.

Moc a síla, které jsou k růstu zapotřebí, spočívají právě v těchto hlubinách. Ze strachu z jejich negativní složky si k nim ovšem uzavíráme přístup. Tím se odřezáváme od svého hlubšího potenciálu a stáváme se povrchními, mělkými lidmi.

A jak s tím pracovat? Jak pracovat se stínem a opustit mělké, povrchové vody, abychom ve svém duchovním snažení popošli o kousek dál?

Hlavní důraz je kladen na zpřístupňování a proměňování škodlivých podpovrchových sklonů. Především musíme čelit svým podvědomým negativním tendencím, vyrovnávat se s nimi a integrovat je. Kromě toho je třeba se zaměřit na posilování sklonů pozitivních.

Díky očištění a probuzení svého potenciálu zralejšího lidství můžeme dosáhnout do oblastí vědomí, kde nás čekají netušené možnosti. Pro nás i pro lidi, se kterými je lze sdílet.

Pokud se chcete vydat na tuto cestu a potřebujete pomoci, ozvěte se :-).

Použitá literatura: Rob Nairn: Žití, snění, umírání

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..