Nebaví vás práce? Vstáváte ráno unavení a rozladění jenom při pomyšlení na vaši výdělečnou činnost? Bolí vás v kříži, svírá se vám žaludek, či vás tělo upozorňuje jinými signály, že něco není v pořádku? Chcete to změnit a večer uléhat s tím, už aby bylo ráno, a vy jste se mohli znova ponořit do své milované práce? Pokud je vám výše napsané povědomé potom je pro vás důležitý jeden krok a to odkrýt tajemství svého životního poslání.

Za našimi vrozenými schopnostmi se skrývá možnost dosáhnout štěstí a naplnění právě tím, že je prakticky využijeme a obohatíme svět kolem sebe tím, co je nám vlastní.

Pokud objevíme to, co je naším údělem a poznáme svoje poslání, pak si zvolíme odpovídající zaměstnání, kde se setkáváme s lidmi s podobnými sklony a podobně vyhraněnými zájmy, což naše naplnění podporuje i v oblasti vztahové.

Pocit naplnění je zvýrazněný především ve chvílích, kdy si živě uvědomujeme, jak se naše spokojenost odráží v našich vztazích, jak jsme svojí prací prospěšní blízkým lidem a potažmo skrze vyzařování pohody celému okolí. Slavný německý básník a spisovatel Goethe napsal: „Moje práce je prací kolektivní bytosti a nese Goethovo jméno.“

Vrozené zájmy nás tak vedou k osudem určenému poslání. To, co odmítáme vpustit do vědomí, se nám vrací v podobě nepříznivého osudu. Když se vzpíráme přijmout jeho vnitřní poselství, zasáhne zvenčí – rostoucí nespokojeností počínaje, nemocemi a nehodami konče.

Zkuste si jenom uvědomit, jak jinak vypadá váš svět, když máte prostor věnovat se tomu, k čemu jste přirozeně vnitřně motivovaní. Co vás baví, z čeho jste nadšení. A teď si řekněte: „Co kdyby to byla pravda?“ A představte si to. Všemi smysly. Co vidíte? Co slyšíte, jak to voní, jakou to má chuť?

Tak co, jaké by to bylo?

A pokud jste si někdo pomyslel: „Nemám činnost, která by ve mně dokázala vzbudit nadšení.“ tak vězte, že je pouze ukrytá pod nánosy něčeho, co lze odstranit, a že existují metody, jak vás vrátit k radosti z práce a ze života. Ty nánosy mohou představovat ozvěny nevědomí – uložené strachy, bolesti, zranění, které jste kdysi zpracovat neuměli a tak jste je zametli hluboko do sklepa, kde teď tropí neplechu. Možná už přišel ten čas, kdy byste je mohli vynést na světlo a definitivně se s nimi rozloučit. Co říkáte?

Právě tato práce, vám potom otevře cestu dále, k tomu, co je vaším posláním, k povolání, na které se budete těšit, kterého se nebudete moci dočkat.

Práce na sobě nás činí natolik zdravými jedinci, že jsme schopni srze svoje bezprostřední uspokojení transcendence a přispívání světu. „Individuací si nezavíráme dveře před světem, ale vpouštíme ho k sobě.“ jak řekl další světový velikán Jung.

Výzva zní: nenechte se odvrátit od cesty za posláním v důsledku let prožitých na mrtvém bodě. V lenosti, v závislosti, v nevědomosti. Váš velký potenciál se může rozplynout, a nikdo nehne ani prstem, aby tomu zabránil. Pokud svoji příležitost promarníte, svět bude jenom nečinně přihlížet. Zahodíte sami sebe, uvíznete na místě. Proto vstaňte a pojďte to udělat!

Nalezněme společně vaše životní poslání.