Hlavně v minulosti bylo rozšířeno přesvědčení, že je ctnostné milovat druhé, ale milovat sebe samého je hříšné. Dnes už se naštěstí ví a snad všichni rozumí tomu, že každý člověk má milovat také sám sebe. Že každý je do určité míry egoista. A že je to tak zdravé a správné. Ale nezapomeňme podotknout, že právě míra egoismu je zase velice důležitá pro vztahy!

Ani v bibli nestojí: „Miluj svého bližního místo sám sebe!“, nýbrž „Miluj svého bližního jako sám sebe!“ Sebeláska se i zde předpokládá jako přirozený cit – není odsuzována – nýbrž se stává přímým měřítkem pro náš vztah k bližnímu. Bible zde předbíhá a zároveň potvrzuje poznatky hlubinné psychologie – že není lásky bez sebelásky. Obě formy lásky jsou totiž nerozlučně spojeny.

Pro sebelásku je velice důležité i sebepřijetí  a sebevědomí.

Co znamená sebepřijetí? Přijímám se takový, jaký jsem, se všemi svými klady a zápory. Nesrovnávám se – nad nikoho se nepovyšuju, před nikým se neponižuju! Vždycky budou lidé (v rozličných oblastech) jak nade mnou, tak pode mnou. Povyšování se vede k pýše, se všemi bolestnými důsledky pýchy; ponižování sebe sama ve vlastních očích může skončit až u depresí…Jsem originál, a má smysl, že jsem právě takový! To neznamená, že se nesnažím pracovat na svých neřestech. Ale nehroutím se pod nimi, nýbrž krok za krokem pracuji na tom, abych je překlopil ve ctnosti – v dovedné, které vede ku prospěchu mému i celého veškerenstva.

Sebevědomí znamená, že vím, kdo jsem, jaké jsou mé klady a zápory, vím, kde se nacházím a také to, kam bych se chtěl dostat. Vím, jaké touhy vycházejí z mého srdce, a co je pouze záležitostí ega. Umím taktéž sám sebe a všechno, co jsem dokázal náležitě ocenit!

V oblasti sebelásky je důležité také umět přijímat lásku druhých. Vždyť znovu a v různých situacích toužíme po pocitu, že jsme přijímáni a milováni. Dobře víme, jak na nás působí povzbudivé slovo, malá chvála či uznání.

Jak teda nakonec na sebelásku? Mějme se z celého srdce rádi, mysleme na sebe, ale nezapomínejme přitom i na  pravidlo, abychom bližním dělali to, co máme rádi sami (a nedělali  to, co není příjemné nám). A také se držme jednání ve stylu prospěch – prospěch. Což jinými slovy znamená, že se snažím při veškerém svém konání myslet jak na prospěch svůj, tak na prospěch všech zúčastněných.

Pokud máte cokoliv z této oblasti zablokované – nefunguje tak, jak by mělo – ozvěte se – napravíme to spolu 🙂